Luke 18

Potřeba vytrvalé modlitby

1Vyprávěl jim [také] podobenství, aby viděli, jak je třeba stále
Sk 10,2v; 1Te 5,17v; 2Te 1,11
se modlit
Mt 6,9; 26,41; L 6,28; Ko 1,9; Jk 5,16
a neochabovat.
n.: neklesat na mysli / nevzdávat se; Ga 6,9!; Ef 3,13; Dt 20,3; Jr 51,46; Ř 12,11v; He 12,3v
2Říkal: „V jednom městě byl soudce, který se Boha nebál
Ex 18,21; 2Pa 19,7; Ž 36,2
z člověka si nic nedělal.
Iz 33,8
3V tom městě byla vdova,
Dt 27,19; Iz 1,17.23
která k němu chodila a říkala: 'Zastaň se mě proti mému odpůrci.'
Ž 35,1; Ž 49,25; 1K 16,9
4Ale on dlouho nechtěl. Potom
J 3,22p
si však řekl: 'I když se Boha nebojím a z člověka si nic nedělám,
5zastanu se té vdovy, protože mi působí mnohou nesnáz, aby mě nakonec nepřišla zpolíčkovat.'“
1K 9,27†
6Pán
7,13
řekl: „Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce!
7Nezastane se Bůh svých vyvolených,
Ř 8,33
kteří k němu volají
Ž 3,5p; 50,15; Zj 6,10
dnem i nocí?
2,37
Bude s pomocí pro ně otálet?
2Pt 3,9
8Pravím vám, že se jich rychle zastane.
Sk 7,24; ř.: učiní pomstu / obhajobu; Sd 11,36
Jen až přijde
Mt 25,31
Syn člověka, zdali nalezne víru
n.: věrnost
na zemi?“
17,26nn

9

Modlitba farizea a celníka

A těm, kteří spoléhali na sebe, že jsou spravedliví,
16,15
a ostatními pohrdali,
Ř 14,3
řekl toto podobenství:
10„Dva lidé vystoupili
2Kr 20,5; Sk 3,1
do chrámu, aby se pomodlili: jeden byl farizeus,
Mt 3,7p
druhý celník.
Mt 5,46p
11Farizeus se postavil
Mt 6,5
a takto se sám u sebe modlil: 'Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, lupiči, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento celník.
12Postím se dvakrát týdně
[Farizeové se postili v pondělí a čtvrtek; Mt 6,16; 9,14]
a dávám desátky
11,42
ze všeho, co získávám.'
13Avšak celník, který stál opodál, nechtěl ani oči k nebi pozdvihnout;
Ezd 9,6
bil se do prsou
23,48
a říkal: 'Bože, projev milost
n.: dej mi dojít smíření; He 2,17; (srv. s. se stejným základem: smírčí oběť — 1J 2,2); Da 9,19
mně hříšnému.'
Mt 9,13; Ř 5,20; 1Tm 1,15
14Pravím vám, že ten sestoupil do svého domu ospravedlněn spíše než onen farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude pokořen, kdo se však pokořuje, bude povýšen.“
14,11

15

Ježíš a malé děti

Přinášeli
//Mt 19,13—15
k němu i nemluvňata, aby se jich dotýkal. Když to uviděli učedníci, kárali je.
16Ježíš si je zavolal a řekl: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království. 17Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevstoupí.“
//Mt 18,3

18

Bohatý mládenec

Jeden
//Mt 19,16—30
z předních mužů se ho otázal: „Dobrý učiteli,
7,40!
co ⌈mám učinit, abych získal⌉
ř.: učiniv zdědím (srv. Mt 19,29p)
věčný život?“
19Ježíš mu řekl: „Proč mne nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, než jeden: Bůh.
Ž 25,8
20Přikázání znáš: Abys nezcizoložil, nezabil, neukradl, nevydal křivé svědectví; cti svého otce i matku.
//Ex 20,12—16; Dt 5,16—20
21On řekl: „To všechno zachovávám od [svého] mládí.“ 22Když to Ježíš uslyšel, řekl mu: „Jedno ti ještě schází: Prodej
12,33
všechno, co máš, rozdej chudým
19,8
a budeš mít poklad v nebesích;
Mt 19,21p
pak přijď a následuj mne.“
23Když to uslyšel, velice se zarmoutil, neboť byl velmi bohatý.
Mt 6,21.24

24Když ho Ježíš uviděl, [jak se velice zarmoutil,] řekl: „Jak těžko vcházejí do Božího království ti, kdo mají majetek. 25Neboť je snadnější, aby velbloud prošel
ř.: vešel
uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.“
26Ti, kdo to slyšeli, řekli: „A kdo může být zachráněn?“
13,23
27On řekl: „Co je nemožné u lidí, je možné u Boha.“ 28Petr řekl: „Hle, my jsme opustili
5,11
[všechno], co jsme měli, a vydali se za tebou.“
29On jim řekl: „Amen, pravím vám, že není nikdo, kdo opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti pro Boží království, 30aby v tomto čase
Mt 12,32
nedostal mnohokrát víc a v přicházejícím věku život věčný.“

31

Ježíš předpovídá svou smrt a vzkříšení

Vzal
//Mt 20,17—19
k sobě těch Dvanáct
6,13
a řekl jim: „Hle, vystupujeme do Jeruzaléma
9,51
a naplní se všechno, co je napsáno skrze proroky o Synu člověka.
32Neboť bude vydán
9,44; 24,7
pohanům
ř.: národům
a vysmějí se mu, bude potupen a popliván,
Mt 27,30; Mk 14,65
33zbičují ho a zabijí; a třetího dne vstane z mrtvých.“
Mt 27,63
34Ale oni ničemu z toho neporozuměli a ten výrok byl před nimi skrytý; nechápali, co bylo řečeno.

35

Slepý žebrák prohlédl

Stalo
//Mt 20,29—34
se, když se přibližoval k Jerichu, že nějaký slepec seděl u cesty a žebral.
16,3; J 9,8; Sk 3,2v
36Když uslyšel, že jde kolem zástup, vyptával se, co se to děje. 37Oznámili mu, že tudy jde Ježíš Nazaretský.
ř.: Nazorejský
38Tu zvolal: „Ježíši, synu Davidův, smiluj
17,13
se nade mnou!“
39Ti, kteří šli vpředu, mu přísně domlouvali, aby zmlkl. On však tím víc křičel: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou.“ 40Ježíš se zastavil a rozkázal, aby ho k němu přivedli. Když se přiblížil, Ježíš se ho zeptal: 41„Co chceš, abych ti učinil?“ On řekl: „Pane,
5,8!; 19,8; 22,33.38.49; J 4,11
ať vidím!“
42Ježíš mu řekl: „Prohlédni! Tvá víra
17,19
uzdravila.“
43A hned prohlédl, šel za ním a oslavoval
5,25
Boha. A všechen lid, který to viděl, vzdal Bohu chválu.

Copyright information for CzeCSP